Na úhlu záleží

Před pár dny jsem dala na Facebook otázku, kterou jsem chtěla vést k zamyšlení. Všimla jsem si totiž, že spousta lidí mačká spoušť a vůbec neřeší odkud fotí. Pokud je to i tvůj případ, tak pokračuj ve čtení :).

Je totiž mnoho úhlů, ze kterých je možné vyfotit záběr. Lidé mají obecně tendenci fotit tak, jak stojí, ale většinou tento pohled vytváří nudné a nezajímavé fotky, tedy pokud nefotíš zrovna lidi, co jsou stejně vysocí jako Ty, to je pak v pořádku. Ano jasně, můžeš vyfotit momentku, kdy je člověk rád, že ji vůbec cvaknete, ale co se týká záběrů, kde máme víc času, proč to nezkusit jinak? 

Obecně se doporučuje jít na úroveň očí fotografované osoby. Takže, až budeš příště fotit děti, zkus si místo cvakání zvrchu dřepnout. Hnedka budou děti ve stejné úrovni pro diváka a bude se na ně lépe koukat.

Pokud v iPhonu aktivuješ režim Portrét (od 7+ a výš), můžeš i využít rozostřeného pozadí. Někdy si můžeš dokonce zkusit třeba i sednout nebo lehnout, pokud jsi na dobrém povrchu.

To se týká třeba i krajiny. Tady jsem si v podstatě lehla do písku, což se svetrem na sobě nebyl ten úplně nejlepší nápad, ale za fotku to stálo :D. Vyklepávat to nemělo cenu, kdybys viděl(a) ráno ten stan, kde jsme spali, tak by ti to bylo jasný.

Pokud někoho fotíme z nadhledu, opticky se zmenšuje. Focení z nadhledu je fajn, když chceš ukázat třeba prostředí, barvy, nebo v divákovi vzbudit dojem, že je nadřzený nebo pozorovatel a dívá se na fotografovaný objekt shora. Není jakoby součást děje, není vtažen.

Obecně třeba u focení architektury,  se zase využívá focení z podhledu, protože zdůrazní majestátnost fotografovaného objektu nebo výšku fotografované osoby a působí dynamicky. Z tohoto úhlu do fotky také zabereš mnohem víc, než když fotíš ze stoje.

Pak je ještě rozdíl, z jakého horizontálního úhlu fotíme osobu, jestli zepředu, z boku nebo diagonálně. Pokud fotíme osoby či věci zepředu, fotka působí často ploše. Není dynamická. Někdy je to samozřejmě fajn, ale fotky focené diagonálně budou působit živěji a dynamičtěji. Už se člověk nekouká jen na tvář a neříká si, jo, hezká holčička, a tím to končí.

Ale už si třeba řekne, hm, a kam asi jde, co tam dělá? Lépe se tak vytváří příběh, neboly storytelling, což je u fotky velmi důežité.

Fotky, které vytváří příběh a vedou nás k zamyšlení si lidé mnohem lépe pamatují.

Toho využívají lidé třeba v marketingu, samozřejmě u jiných fotek…

Ber to tak, že tohle všechno jsou jenom tipy a je potřeba jít a zkoušet.

Ale začíná to u té myšlenky, u nápadu zkusit to jinak. Tak jsem v Tobě chtěla jen vyprovokovat myšlenku, že monžná nebude špatný si přiště dřepnout až budeš fotit děti nebo architekturu. A nebo naopak zabrat to zvrchu, až budeš chtít zachtit co nejvíc věcí a být jen pozorovatel.

Nebo fotit někoho trochu ze strany než na plocho ze předu.

Neznamená to, že něco je správně a něco špatně. Vše záleží na situaci a na kontextu a vše je někdy správně a někdy špatně.

Tyhle principy se nemusí týkat jen architektury a dětí. Týkají se i toho, pokud fotíš věci na web, jídlo, flatlays a cokoliv dalšího.

Fotit z jednoho úhlu je zbytečné omezení. Let’s experiment :).

Pokud se chceš učit víc, můžeš pokračovat v online kurzu Starter Kit, kde se naučíš pár zásadních vychytávek, jak mít okamžitě lepší fotky :). 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Prvních 6 kroků k lepší fotce iPhonem

    DOZVÍŠ SE:

    - Jaké funce má Tvůj iPhone
    - Režimy, ve kterých můžeš fotit
    - Druhy videí, které můžeš nahrávat
    - Jak fotky upravovat
    - Jaké příslušensví si pořídit

  • Kategorie